Edice Mikrofóra

druhá výstavka v těchto prostorách je věnována pouze 7“ SP (rsp. EP) z období cca 1968 – 1975. Hlavním tématem je zdokumentování významného vydavatelského počinu té doby – série EP singlů z Edice Mikrofórum (r. 1968-1972).

Na vedlejších panelech je prezentace singlů brněnských interpretů z oblasti populární hudby. Jsou zde představeny poměrně raritní obaly tohoto žánru z přelomu 60. a 70. let.

Oteřeno je každý všední den od 12-19 hodin (vstup volný)

Hudební události roku 1989, kdy se popkultura pojila s velkými dějinami: koncert pro Arménii, Joan Baez a Ivan Hoffman na Bratislavské lyře, Michael Kocáb na Děčínské kotvě, PunkEden, Koncert pro všechny slušný lidi a mnoho dalšího

Přelomové roky 1989 - 1990 pohledem Čs. gramoprůmyslu

Na čtyřech panelech se zde můžete přesvědčit, jak se tehdejší interpreti převážně rockové a folkové hudby výraznou měrou podíleli na změně režimu.

Výstavka potrvá do konce tohoto roku

Oteřeno je každý všední den od 12-19 hodin (vstup volný)

Kapely a spolupráce baskytarového Mistra

Role hudby při důležitých společenských změnách

Venkovní putovní výstava k listopadu 1989 obsahuje tyto panely: 1. Médium je poselství (význam časopisů, samizdatů, šíření neoficiálních nahrávek a informací o nich). 2. Když hrstka bláznů nakazí celý město (důležité postavy a důležitá místa, která sehrála významnou roli při společenských proměnách sledovaného období), 3. Stýkání a potýkání hudby s režimem (výběr z konkrétních historických událostí 70. a 80. let, které vyústily listopadem 1989), 4. Slovenské ostrovy slobody – klucove osobnosti, zasadne priestory a akcie (stručný přehled událostí a osobností slovenské scény, které pomáhaly nahlodávaly totalitní režim Československa 70. a 80. let).

Obaly československých rockových (nejen, ale především) gramodesek od vinylu k iPodu

Významní výtvarníci tuzemských gramodesek. Obaly cenzurované i ty z krátké éry bez omezení a pravidel. Obaly metalové, punkové, jazzrockové. Rozdíly mezi obaly desek vydaných v Československu a na export. Singlové a albové série, fenomén univerzálního obalu.

Projekty a spolupráce předního rockového houslisty

Populární hudba v česko-slovenském hudebním manželství

Po sňatku z rozumu (1918 – 30), po líbánkách i šarvátkách (1930 – 39), po chvilkové nevěře (1939 – 45) a znovusmíření (1945 – 60), po dalších líbánkách a šarvátkách (1960 – 69), po rozumné domluvě na oddělených účtech (1969 – 90) následuje rozvod (1990 – 92). Naštěstí to dobře dopadlo. Po rozvodu si zase dobře rozumíme.

Výstava obrazových i textových dokumentů, nosičů i technických pomůcek z tvůrčí dráhy Luboše Andršta.

Výstava, věnovaná pozoruhodnému fenoménu - tištěným „do it yourself“ aktivitám na poli tuzemské scény rockové a zejména heavymetalové hudby 80. a 90. let 20. století.

Výstava o tvůrčí dráze mistra elektrické kytary

Výstava o vzestupu a počátku pádu tuzemské beatové scény v širším kontextu ostatních dobových přehlídek. Vedle bohaté fotodokumentace poskytuje náhled do zákulisí příprav a prezentuje i konkrtní trofeje z festivalů v jejich fyzické podobě

V rámci této výstavy se dne 4.12.2017 v 18:30 hodin uskuteční audio-vizuální, slovem doprovázený pořad Tak hrál Radim Hladík. Pořad sestavený z raritních a méně známých nahrávek připomene 1. výročí úmrtí kytarového mága

Výstava k 50. výročí činnosti Jonáš klubu, dříve Klubu spřízněných duší při divadle Semafor

Rockový zpěvák a básník v dobových fotografiích a dokumentech.

Výstava k nedožitým 80. narozeninám Pavla Bobka přináší důkladnou fotodokumentaci i raritní exponáty nejen z období zpěvákových začátků.

Mistr elektrické kytary v dobových fotografiích a dokumentech

Výstava o tvůrčí dráze zpěváka a muzikanta, který oslavil 13. srpna významné jubileum

Výstava o tvůrčí dráze zpěváka a muzikanta, který oslavil 13. srpna významné jubileum

Vzestupy a pády prvního festivalu populární hudby v Československu

Výstava o snaze režimu dostat svobodný rock pod svou kontrolu a o nezávislých muzikantech, kteří do sešněrovaných prostor pro partajní schůze vnesli hlučný a pestrý ruch ulice

Výstava fotografií z českých rockových pódií. Ve spolupráci s fotoklubem PCW (kevin v. ton - Petr Doubrava – Markéta Butalová – Miroslav Bárta – Milan Říha – Renata Kratochvílová – Jiří Vondrák – Libor Nedvídek). Výstava potrvá od ledna do května 2016.

Výstava navazuje na úspěšnou expozici U nás ve sklepě o pražských polistopadových klubech 90. let. Představí například brněnskou Šedou litinu či Alternu, ostravskou Cihelnu, teplický Knak, karlovarskou Propagandu, Tukan či Zeppelin v Ústí nad Labem a desítky dalších.

Fotografie, plakáty, letáčky, gramodesky, knihy, figurína z programu Memento i domácí akustická kytara a osobní předměty vyprávějí příběh umělce, jehož tvorba se stala součástí české společenské zpěvnosti.  

Výstava připomene slovem i obrazem pražskou porevoluční klubovou scénu. Začíná otevřením prvních polistopadových klubů v prvních měsících roku 1990, vrcholí pak policejním uzavřením klubu Bunkr 21. ledna 1997.

Československo, rok 1968, bigbít mezi tanky. Kunsthistorik Ivan Jirous se s týmem svých přátel jako první u nás snaží o propojení rocku a výtvarného umění. Nejprve s The Primitives Group, v roce 1969 s Plastic People Of The Universe.

Jirous se stává uměleckým vedoucím druhé jmenované kapely. Nástup normalizace, bigbít v ohrožení, Plastici do podzemí. Tajné koncerty v uzavřeném ghettu mániček. Jirous svou Zprávou o třetím českém hudebním obrození definuje a spojuje tuzemský underground.

Po Plasticích vznikají další podobné kapely – DG 307, Umělá hmota, The Hever & Vaselina Band a jiné, přidávají se i písničkáři Soukup, Karásek… Jirous organizuje festivaly druhé kultury.

Tzv. soud s Plastiky podněcuje vznik Charty 77. Vznikají undergroundové „barákové“ komunity po celých Čechách a Moravě. Stávají se nezávislými kulturními centry. V osmdesátých letech má první undergroundová generace své následovníky prakticky ve všech regionech – podzemní hnutí se rozrůstá, neoficiálních koncertů je spousta. To vše ukazuje ve fotografiích výstava Jirousovy děti v pražském klubu Vagon na Národní třídě.

Hudebník a komik věhlasný, karikaturista a ilustrátor nedoceněný
Výstava propojila reflexi Šlitrova přínosu pro rozvoj české populární hudby s výstupy jeho talentu a umu výtvarného. Zaměřila se zejména na rané, předsemaforské období života a tvorby všestranného umělce. Řada unikátních exponátů byla vystavena vůbec poprvé. Například ojedinělé zvukové nosiče s podomácku zhotovenými záznamy z 40. let, karikatury Šlitrových spolužáků a profesorů gymnázia, pocházející z dobové školní kroniky „Sebranka“ (1942), osobní předměty a doklady, jako jsou notové sešity s rozepsanými skladbami, skicáky s rozpracovanými kresbami, středoškolská a vysokoškolská vysvědčení, členské legitimace uměleckých svazů, osobní doklady. 23. 3. proběhla slavnostní dernisáž za účasti Jiřího Suchého s besedou a s vystoupením Přemysla Ruta a Magdy Křížkové.

Louis Armstrong, Manfred Mann, Ella Fitzgerald, Johnny Cash, Elton John, Depeche Mode, UB 40, Stevie Wonder. Co má tahle směsice jmen z V.I.P. klubu světové populární hudby společného? Všichni zmínění vystoupili v socialistickém Československu. Výstava se zaměřuje nejen na slavné a průlomové návštěvy, ale nevynechá ani ty zcela zapomenuté herce epizodních ro(ck'n'rol)lí, kteří se objevili v Praze, Bratislavě, Brně a třeba i v Českých Budějovicích či Uherském Hradišti. Příběh výstava vypráví prostřednictvím fotografií, plakátů, programů a dalších dokumentů včetně zvukových a audiovizuálních záznamů.

Motivací k popsanému zaměření výstavy byla spolupráce s Českou televizí, Televizním studiem Brno, na hudebním dokumentu Hvězdy za železnou oponou. Jeho autoři, scenárista Martin Polák a režisér Pavel Jirásek, na vernisáži pohovořili o zajímavých okolnostech jeho přípravy a realizace. Součástí vernisáže byla předpremiéra tohoto dokumentu.

Výstava pražského Popmusea s názvem, vypůjčeným z jedné písně Vladimíra Merty, je „druhý díl téže ságy“. Navazuje totiž na výstavu Omamné květiny pravdy, která v roce 2007 přiblížila příběh českého folku 60. a 70. let. Postavy se mění, scéna zůstává: po emigraci mnoha českých písničkářů první generace připomínal český folk Sudety po odsunu. Ti ale inspirovali řadu následníků, kteří pak v 80. letech dovedli žánr k velkému rozkvětu. Výstava dokumentuje rozmach folkových festivalů (v čele s Portou, jejíž příběh se jako červená nit táhne celou výstavou), oficiální i samizdatové nahrávky tuzemských písničkářů, folkové tiskoviny. A samozřejmě i hrdiny i koloritní postavy folkové scény 80. let. Na závěr se připojí i ztracení synové z první generace českých písničkářů.

Vernisáž výstavy proběhla 28. května 2014 od 18:30 v sídle Popmusea v KC Kaštan. Její součástí byl křest knihy historika Přemysla Houdy. Kmotrem knihy byl – a tím se vracíme obloukem na začátek – Vladimír Merta.

Albová historie Karla Kryla

Muzeum a archiv populární hudby připravilo svou první letošní výstavu, zasvěcenou českému písničkáři Karlu Krylovi, od jehož narození a smrti letos uplyne sedmdesát, respektive dvacet let.

Výstava OD BRATŘÍČKA K MONOLOGŮM (s podtitulem albová historie Karla Kryla) navazuje na podobný kus, který Popmuseum "vymyslelo, sepsalo a sehrálo" v roce 2004 ještě ve svém po-povodňovém exilu v pražském klubu Vagon.

Tehdejší výstava s názvem Píseň pro blbouna nejapného (Karel Kryl 1944-1994-2004) proběhla v rámci cyklu Česká hudba 2004: její součástí byl i koncert Zmrtvýchvstání Karla Kryla, na kterém různí tuzemští interpreti k obrazu svému přetvořili vybrané Krylovy písně.

Tak jako tehdy, i tentokrát Popmuseum spojilo síly s Vojtěchem Klimtem z Klubu Karla Kryla, který přišel s myšlenkou zasvětit výstavu Krylovým nahrávkám. Součástí výstavy však nebudou jen desky, zpěvníky ap.: najdeme zde i další dokumenty týkající se Krylova "života a díla".

Vernisáž výstavy proběhne ve středu 26. března v sídle Popmusea v KC Kaštan. Její součástí je i projekce audiovizuálních dokumentů, a speciální poslechovka Jiřího Černého "jen pro ten dnešní den" s názvem Bez mýtů i legend.

Výstava potrvá do května 2014.

více na facebook/Popmuseum a a stránkách Klubu Karla Kryla

Populární hudba v českém kresleném humoru.
Pokračování výstavy Popmusea z KC Kaštan z roku 2013
Hudební v tipy a karikatury od Vladimíra Renčína, Dušana Pálky, Vladimíra Jiránka, Jana Vyčítala, Michala Hrdého, Zdeňka Hofmana a dalších známých i zapomenutých autorů.

Bigbít na začátku 21. století (II). Výstava fotografií z českých rockových pódií. Ve spolupráci s fotoklubem PCW.

Vernisáž výstavy proběhne 15. října 2013 od 18:30 hod.

Výstava stopuje osudy (někdy velmi dramatické) a proměny Melodie na pozadí vývoje české a slovenské hudební publicistiky posledních padesáti let minulého století. Představuje tvůrce a přispěvatele časopisu, protagonisty z časů, kdy být hudebním publicistou něco opravdu znamenalo. Dokumentuje, jak se psaní o populární hudbě v oněch časech měnilo, a jak se měnil hudební časopis nejen jako médium, ale i jako artefakt.

Populární hudba v českém kresleném humoru.
Hudební v tipy a karikatury od Vladimíra Renčína, Dušana Pálky, Vladimíra Jiránka, Jana Vyčítala, Michala Hrdého, Zdeňka Hofmana a dalších známých i zapomenutých autorů.

Fotodokumentace z domácí punkové a hardcorové scény do roku 1989.

Podoby a proměny českého hard rocku a heavy metalu v bývalém Československu 1967 - 1989.

Místopis legendárních hudebních kaváren, tančíren a klubů hlavního města Prahy. Od prvorepublikových tančíren k rockovým a dalším klubům.

Výstava o stále životném otisku světového hudebního fenoménu u příležitosti 33 let od prvního punkového koncertu v bývalém Československu.

Dirigent Karel Vlach, jedna z klíčových postav českého jazzu a taneční hudby minulého století, by se v roce 2011 dožil sta let, zároveň uběhlo 25 let od jeho úmrtí. Výstava mapuje historii jeho orchestru od protektorátních počátků přes „zlatou éru“ české swingové hudby v předúnorovém Československu a krušná padesátá léta i dekády následující. Zároveň se autoři výstavy od Vlachova big bandu odrazili k pátrání po dalších orchestrech, které se zapsaly – tu více, tu méně – do historie československé populární hudby v daném období. Nastíní i dobové souřadnice, ve kterých se jejich tvorba a působení odehrávaly. Součástí výstavy jsou mnohdy unikátní dobové dokumenty a záznamy, které se vztahují k tvorbě domácích big bandů a době, v níž působily, i přístroj na záznam zvuku – po domácku vyrobená ryčka gramofonových desek z 50. let 20. století.

Výstava fotografií ve spolupráci s fotoklubem PCW.

Výstava k 60. výročí narození a 10. výročí úmrtí Milana Hlavsy, stěžejní osobnosti českého hudebního undergroundu.

Obrazový průvodce po odvysílaných i nadcházejících částech dvaačtyřicetidílného TV dokumentu České televize. Výstava ke zbývajícím dílům 26 – 42.

Obrazový průvodce po odvysílaných i nadcházejících částech dvaačtyřicetidílného TV dokumentu České televize. Výstava k prvním 25 dílům.

Výstava o pražské čtvrti Hanspaulka a jejích podivuhodných hudebních společenstvích. Součástí vernisáže byl koncert skupiny Bluesberry. Dernisáž proběhla u příležitosti koncertu Hanspaulka Jam na festivalu BlueSix.

Výstava o českém vidění největšího hudebního festivalu na světě, který nedávno oslavil 40 let. Součástí akce bylo představení knihy V. Lindaura a kol. 40 let Glastonbury.

Šedesát let od narození, třicet let od úmrtí jednoho z nejvýraznějších hlasů v historii české a slovenské pop music. Součástí vernisáže byl koncert skupiny Milan Schelinger & Band.

Zahraniční rock & pop na tuzemských pódiích od Rolling Stones na Strahově 1990 k Rolling Stones na Strahově 1995. Přehlídka splněných snů slovem i obrazem.

Výstava fotografií o specifické hudební scéně v 80. letech 20. století.

Výstava o historii blues v Čechách a na Slovensku, s obzvláštním zřetelem k 15. výročí festivalu Blues Alive Šumperk.

Výstava o vzniku unikátního TV seriálu. Příhody, dokumenty, ohlasy o hudebním dokumentu o historii české a slovenské rockové hudby, který se letos vrátil na obrazovky.

Součástí vernisáže byl křest knihy Bigbít vydavatelství Albatros Media. Součástí dernisáže byl křest knihy M. Vaňka Byl to jenom rock´n´roll? vydavatelství Academia.

Výstava o hektické době neomezených možností po roce 1989.

Výstava o dvanácti vypjatých měsících roku 1989 a jejich překvapivých hudebních souvislostech.

Rok 1989, "rok zázraků", byl v české populární hudbě rokem velkých událostí. Popkultura se toho roku spojila s velkými dějinami a běžela s nimi ruku v ruce.

Ale rok 1989, to nebyl jen Koncert pro vŠechny sluŠný lidi, zpěváci na tribunách masových demonstrací a dalŠí chvíle, kdy se popkultura propojila s velkými dějinami. Byl to rok posledního Rockfestu, Koncertů pro Arménii, Show Tomáše Tracyho, Bohemia Rockquellu, nejslavnější Dvorany Porty, Půlnoci v Americe a Wedding Present v Praze. Co to byl Vítfest? Proč časopis Melodie citoval V. I. Lenina? Proč bylo škoda kaňky? To vše zjistíte na výstavě Popmusea. Od od 28. října 2009 v KC Kaštan.

POPMUSEUM SE VYDALO KE KOŘENŮM ROCK'N'ROLLU V ČECHÁCH. Až k samým začátkům české rockové hudby se vydalo pražské Popmuseum ve své nové výstavě s názvem Průkopníci českého rock'n'rollu. „Cesta do pravěku“ českého rock'n'rollu začala v neděli 11. října v pražském klubu Vagon vernisáží a ojedinělým koncertem za účasti mnoha těch, o kterých výstava pojednává.

Vernisáže výstavy se stala dějištěm unikátního koncertu. Podruhé a možná naposledy se na jednom pódiu sešli po 50 letech Sputnici, jeden ze základních kamenů historie českého rock'n'rollu. Spolu s ní vystoupil rock'n'rollový pionýr Pavel Sedláček se skupinou Cadillac.

Co na výstavě uvidíte?
koláže fotografií, článků, plakátů, kreseb a dalších dokumentů, jako třeba vysvědčení Miki Volka z X.B. Stručně i zahraniční souvislosti, ale hlavně AKORD CLUB, SAMUELS BAND s Miki Volkem, EP HIFI a STUDIJNÍ SKUPINU BIG BEATU Pavla Sedláčka. KOMETY, CRAZY BOYS, FAPS, SPUTNIKY, OLYMPIC, MEFISTO, HELLS DEVILS, moravské i slovenské kapely a mnoho dalšího.

Výstava o dvanácti vypjatých měsících roku 1989 a jejich překvapivých hudebních souvislostech.

Rok 1989, "rok zázraků", byl v české populární hudbě rokem velkých událostí. Popkultura se toho roku spojila s velkými dějinami a běžela s nimi ruku v ruce.

Ale rok 1989, to nebyl jen Koncert pro vŠechny sluŠný lidi, zpěváci na tribunách masových demonstrací a dalŠí chvíle, kdy se popkultura propojila s velkými dějinami. Byl to rok posledního Rockfestu, Koncertů pro Arménii, Show Tomáše Tracyho, Bohemia Rockquellu, nejslavnější Dvorany Porty, Půlnoci v Americe a Wedding Present v Praze. Co to byl Vítfest? Proč časopis Melodie citoval V. I. Lenina? Proč bylo škoda kaňky? To vše zjistíte na výstavě Popmusea. Od dubna do 9. října 2009 ve Vagonu, od 28. října 2009 v rozšířené a upravené podobě v KC Kaštan.

Socialistické Československo a angloamerický hudební trh, to byly dvě množiny s velmi malým průnikem. Desky, které hýbaly dějinami popu, tu prakticky nevycházely. Kdo se k nim chtěl dostat, musel mít příbuzného na Západě nebo známého, který mohl na Západ vycestovat. Kdo neměl příbuzného nebo známého, šel na pololegální burzu.

Ostatním zbyly LICENČNÍ DESKY SUPRAPHONU A OPUSU.

A o nich bude nejnovější výstava Popmusea. Desky, které hodně znamenaly. Desky, které ovlivnily vkus českého rockového národa. Nostalgie, souvislosti, panoráma paměti.

Zahájení a vernisáž v pondělí 15.12.2008
pondělí 15. 12. 2008 18:00 zahájení vernisáže a prohlídka výstavy, KC Kaštan - přízemí
20:00 koncert skupiny Smutný Karel, KC Kaštan - 1. patro

Soubor NAŠROT vznikl v roce 1988 jako reflexe tehdejší trapné doby. Ze zkušeben-garáží vylezl s drsným stylem hardcore, tudíž totalitnímu systému oplácel stejnou mincí - na hrubý pytel hrubou záplatu. Členové kapely byli navíc známi jako kaliči, flákači, podivné bytosti a odpad společnosti. Sotva se někde ve svých hnědých kožených bundách objevili, okamžitě stoupla tržba příslušného podniku o mnoho procent. Po roce 1990 pokračovali ve svém zničujícím životním stylu, což se nezřídka projevovalo na jejich vystoupeních, která někdy končila předčasně. A jelikož přitom tvořili vcelku dobrou hudbu, časem jim kdos přisoudil nálepku NAŠÍ NEJLEPŠÍ NEPERSPEKTIVNÍ SKUPINY. Že vydržela v té své lopotě na okraji, navíc v téměř nezměněné sestavě 20 let, lze považovat za zázrak. O „našrotech“ a těch dvaceti divokých létech také pojednává naše výstava.

Opožděná neoficiální vernisáž proběhne v pátek 12.12.2008, kdy v koncertu nazvaném "20 LET NAŠROT" vystoupí samotná skupina NAŠROT

Výstava o nejvýznamnějším období české folkové hudby, o Karlu Krylovi, sdružení Šafrán, o textech, hudbě a společensko-politických souvislostech.

Vernisáž proběhne 9. dubna 2009 od 18:30 hod,
od 20:00 hod vystoupí Vlastimil Třešňák & Band

Výstava Popmusea o nastupující rockové generaci počátku 80. let, o represivních úderech komunistických úřadů i obranářských chvatech českých kapel.

Vernisáž 26.3.2008 - program:
    18:00 - zahájení vernisáže výstavy Nová vlna se starým obsahem.
    18:15 - projekce sestřihu Nová vlna se starým obsahem
    20:00 - koncert skupiny Jasná páka
    20:45 - projekce dobových hudebních dokumentů.

  Překvapení nejsou vyloučena

19. 11. 2007, 18:00 vernisáž výstavy,
mapující počátky slovenské rockové hudby, a představení nového desetidílného hudebního dokumentu Slovenský bigbít (scénář Jozef Šuhajda a Luboš Jurík, režie Dušan Rapoš) a chystané stejnojmenné knihy.

kontakty:
Popmuseum: Aleš Opekar +420 776 141 531
KC Kaštan: Jitka Dvořáková +420 608 509 777

8. března oslavíl Vladimír Mišík, bez nadsázky žijící klasik české rockové hudby, šedesáté narozeniny. K jeho jubileu připravilo o.s. Muzeum a archiv populární hudby výstavu s názvem Život a doba Vladimíra Mišíka, jejíž vernisáž proběhla 7. března v 18:00 v prostorách Popmusea v KC Kaštan, Bělohorská ul. 150, Praha 6.

Nyní můžete výstavu shlédnout v klubu Vagon.

V historii Popmusea je výstava Život a doba Vladimíra Mišíka svým způsobem přelomová. Je totiž první, kterou Popmuseum věnuje jediné a dosud žijící osobě. Domníváme se, že Vladimír Mišík si zaslouží být tím prvním.

Popmuseum připomene 85. výročí narození a 25. výročí úmrtí osobnosti jazzového saxofonisty, klarinetisty, dirigenta a skladatele Karla Krautgartnera (20. 7. 1922, Mikulov - 20. 9. 1982, Kolín nad Rýnem).

Krautgartner byl dlouholetým šéfem a kapelníkem Jazzového a tanečního orchestru Československého rozhlasu. Prostřednictvím pečlivě vybraných a cíleně sestavených a pomocí dvojjazyčných popisků komentovaných fotografií, rukopisů, časopiseckých výstřižků, obalů gramofonových nahrávek, hudebnin a dalších obrazových dokumentů zmapuje jednotlivé etapy umělcova života a jeho tvorby včetně širšího dobového kulturního kontextu. Zvláštní pozornost bude věnována i nepříliš známé Krautgartnerově činnosti v emigraci. Výstavu doprovodí unikátní zvukové záznamy a nově sestavený audiovizuální sestřih z dostupných dochovaných materiálů. Součástí expozice budou i vybrané hudební nástroje z pozůstalosti umělce.

Výstava chce oslovit pamětníky a příznivce české jazzové a populární hudby a zároveň bude koncipována i jako poučná informace pro školní výpravy, pro něž budou pořádány speciální přednášky.

Vernisáž se koná 13.6.2007 v 18:00 hod

Výstava k jarnímu cyklu koncertů a interview: Ida Kelarová, Alice Bauer, Lenka Filipová, Tonya Graves

8. března oslaví Vladimír Mišík, bez nadsázky žijící klasik české rockové hudby, šedesáté narozeniny. K jeho jubileu připravilo o.s. Muzeum a archiv populární hudby výstavu s názvem Život a doba Vladimíra Mišíka, jejíž vernisáž proběhne 7. března v 18:00 v prostorách Popmusea v KC Kaštan, Bělohorská ul. 150, Praha 6.

Součástí vernisáže výstavy je i křest knihy Vladimír Mišík - Letní rozhovor s Ondřejem Bezrem (1999) - Sklízím, co jsem zasel (2006), kterou vydává nakladatelství NC Publishing. Kniha je druhým, výrazně doplněným vydáním životopisného rozhovoru Ondřeje Bezra s Vladimírem Mišíkem, publikovaného nakladatelstvím Petrov v roce 1999 a dnes beznadějně rozebraného.

V historii Popmusea je výstava Život a doba Vladimíra Mišíka svým způsobem přelomová. Je totiž první, kterou Popmuseum věnuje jediné a dosud žijící osobě. Domníváme se, že Vladimír Mišík si zaslouží být tím prvním.

Osudy díla J. Ježka od jeho smrti v roce 1942. Recepce jeho hudby, knižní, zvukově a vizuální edice, výroky o jeho tvorbě.

25. září uplyne 100 let od narození zakladatele české moderní populární písničky Jaroslava Ježka. 20. září, v den svého prvního výročí působení v kulturním centru Kaštan, zde otevře Popmuseum novou výstava DRUHÝ ŽIVOT JAROSLAVA JEŽKA.

Výstava mapuje osudy díla Jaroslava Ježka od jeho smrti v roce 1942 do současnosti. Sleduje recepci Ježkovy hudby a osobnosti, jakož i fenoménu Osvobozeného divadla v období “koaličního lido-dema” let 1945-48, socialismu i v posledních patnácti letech. Mapuje knižní, audiovizuální aj. edice a záznamy Ježkovy hudby a sleduje, kdo, kdy a jak se k Ježkovi a jeho pracím vyjádřil slovem i činem. Zdeněk Romanovič Nejedlý se zde setkává s Jazzovou sekcí, nízké s vysokým, děsivé s povznášejícím.

Výstava doplňuje velkou interaktivní výstavu Českého muzea hudby v Karmelitské ulici.

Expozice bude otevřena dne 20.9.2006 v 18:00 hod

Výstava je umístěna v prostorách KC Kaštan mimo Popmuseum

Výstava zasvěcená vývoji české hudební publicistiky od roku 1918 do roku 1989, první svého druhu v České republice.

Výstava zasvěcená vývoji české hudební publicistiky od roku 1918 do roku 1989, první svého druhu v České republice. U příležitosti otevření Popmusea v KC Kaštan.