V 90. letech se česká (a jistěže i moravská a slezská) pódia otevřela světu. Klasici i novicové světového rocku, popu, jazzu, etnické i taneční hudby, ti všichni si na nich takřka podávali dveře. Rolling Stones na Strahově? A dvakrát? U2 tamtéž? Metallica v Brně? Orb v areálu Pražského hradu? Prodigy na reklamní akci výrobců koncentrovaných lihovin? To všechno se stalo.

Tento proces a ty nezapomenutelné večery připomíná a dokumentuje výstava pražského Popmusea s názvem JSME V ČESKOSLOVENSKU, ŽE JO?

Navazuje na výstavu, která v Popmuseu na toto téma proběhla v roce 2011. Je ale výrazně rozšířená, a jak říká kurátor výstavy Radek Diestler, „úplně přerubaná. Tehdy jsme vedli linii výstavy chronologicky. Tentokrát se zaměřujeme na roli jednotlivých agentur, a vznik koncertní agentáže jako takové. Ale i nostalgický návštěvník, kterému bylo víceméně ukradené, jestli mu jeho vysněnou kapelu přivezli 10:15 nebo D Smack U, si přijde na své.“ Stroj na vzpomínky pamětníků a zábavné poučení nově dorostlých zájemců roztáčejí unikátní fotografie, vzácné plakáty, vstupenky a další memorabilie. Na výstavě ale také najdete modem, pomocí něhož se v devadesátých letech budoval systém distribuce lístků, a další extrabuřty.

Pozn.: „Jsme v Československu, že jo?“ je památná otázka Nicka Cavea, kterou pronesl při své první návštěvě Prahy v září 1992. I tento kousek uslyšíme v dokumentárním sestřihu, který je opět součástí výstavy.