Výstavy v Popmuseu

Motto: „Od převratu hemží se v naší republice spousta cizinců ‑ hudebníků, cestujících do republiky na pasy jako artisté, a zde se z nich vyklubávají po čase lupiči pokladen, případně i špioni.“

Už více než sto let se píše historie naší moderní populární hudby. A prakticky stejně dlouhou dobu jí procházejí hudebníci, kteří ve svých rodných listech a průkazech totožnosti nemají v kolonce ‚národnost‘ napsáno ‚česká‘ a v rubrice státní občanství Česká republika, potažmo Československo.

A právě jim je věnována nová výstava pražského Popmusea s názvem CIZINECKÁ LEGIE. Cizokrajných hudebníků, kteří se zapsali do historie české populární hudby, je několik desítek, možná i stovek. Někteří se zapsali pouze okrajově, někteří výrazněji (Tonya Graves, Bradley Stratton, Charlie One aj.): těm je na výstavě věnován větší prostor.

Ačkoli je výstava zaměřená především na aktivní hudebníky, případně šedé eminence v pozadí (manažery, promotéry apod.), nemůžeme se vyhnout fenoménu expatských komunit žijících od 90. let minulého století především v Praze. Proto najdete na výstavě i kratochvilný exkurs po stopách prvních barů, restaurací a jiných podniků, jimiž přistěhovalci měnili tvář nejen hlavního města – a nezřídka s hudebním doprovodem.

Výstava představuje imaginární cizineckou legii české populární hudby především pomocí fotografií, ale také plakátů, či obalů desek – plus doprovodnými projekcemi, v nichž může návštěvník najít i některá zdánlivě opomenutá jména.

P. S.: citát v záhlaví zprávy jsme si nevymysleli: najdete jej v knize Lubomíra Dorůžky Karel Vacek (Praha, Panton 1978) a pochází z dílny tehdejšího Odborového sdružení hudebníků. Pokud jeho tón někomu něco připomíná, pak ano, některé způsoby uvažování se nemění.

foto: Miroslav Lédl